Panoptikum spí. Nicméně máte-li zájem o společný písničkářský koncert Žofky, Marcela a Ivoše plný nových písní a jammování, či o samostatné vystoupení kteréhokoliv z nás, není problém. Hrajeme, skládáme, žijeme...

Všechny fanoušky snad potěším informací, že přestože je Panoptikum organizačně náročný projekt, připravujeme pro vás další koncerty na rok 2008. A ti z vás, kteří ještě nemají desku, si ji mohou nyní objednávat (viz. rubrika DESKA) se slevou za 250,- Kč.

Díky za skvělou atmosféru koncertu na Leitnerce. Za večer vzdušný, provoněný smíchem z otevřených oken:) Fakt jsme si to užili. A díky Tashimu za fotky, na které tímto upozorňuji: www.tashi.cz

Venku pošmourno, nevlídno a Vy se možná ptáte, jestli ještě někdy uslyšíte Panoptikum na živo? To si pište, že ano! Dá-li osud a Zeno:), potkáme se v lednu v Brně na Leitnerce. Termín vyvěsíme, až bude definitivní. Prosincové hraní bohužel nevyšlo z termínových důvodů...

Panoptikum děkuje za vaše hlasy v hitparádách a těší se na srpnová setkání pod otevřenou oblohou.

Animovaný videoklip k Marcelově písni On a ona byl premiérově uveden v květnovém díle pořadu Na moll. Ke stáhnutí je také zde.

Chcete vědět, jak Panoptikum vznikalo a co jak projekt vnímají jeho tvůrci? Na stránkách www.folkcountry.cz je od dnešního dne zpřístupněn rozhovor Jiřího moravského Brabce s Ivošem, Žofií i Marcelem.

Píseň POTICHU boduje již několik týdnů v hitparádě rádia Proglas. Chcete-li se dozvědět, jak ji svým hlasováním můžete podpořit i vy, pokračujte zde.

Na konci dubna bychom se snad mohli zase potkat s celým Panoptikem v Brně. Studenti z Jarošky, gymnázia, kde na vedlejší úvazek učím a kde jsem kdysi studoval, pořádají festival kapel, z nichž alespoň jeden člen je současný či bývalý Jarošák. Docela se těším, žánrově to bude velmi různorodý festival. A kapely nejsou vůbec špatné, vesměs zkušené formace! Účast prý přislíbil i Petr Váša a Ty syčáci. Mimochodem: tušíte, kdo je ještě z Panoptika bývalý Jarošák?

V únorovém vydání časopisu Folk a Country jsou na věky věků zvěčněny naše obličeje a myšlenky, tak jak jsme je neopatrně poskytli Jiřímu moravskému Brabci na přelomu roku 2005 a 2006. To je ale zamotaná věta. Seriózně: jeden z rozhovorů, který mně ve výsledku udělal opravdu velkou radost a to nejen poskytnutým prostorem celých 4 stran:) Jiří zpovídal Marcela, Žofii a mě v jiné dny, a celý rozhovor tak získal odpich. Příjemné jiskření, řekl bych...